Komu jen poděkovat a nač být hrdý?

Přemýšlím nad tím, nač mám být dnes hrdým a komu poděkovat za to jak žiji! Hned s tím poděkováním mi přichází na mysl onen vtip který se nyní říká o staříčkovi, který stojí s velikým transparentem před Hradem a má na něm napsáno: Děkuji Václavu Klausovi za své šťastné dětství. Když vyjíždí z Hradu prezidentská kolona, nechá pan prezident zastavit vůz u dědečka otevře okénko limuziny a říká: " ale dědečku, vždyť já jsem v době, kdy jste se vy narodil, ještě nebyl vůbec na světě!... na což dědeček odpovídá ... no právě proto hochu, právě proto jsem měl šťastné dětství!"

A tak vrátím své vzpomínání do dob "temna" které tady tak hrůzyplně líčí mnozí dvaceti až třicetiletí pamětníci, kteří v podstatě opisují to co jim někdo předložil jako neoddiskutovatelný fakt a pravdu všech pravd. Zavzpomínám na to, že jsem byl hrdým na to, že se v téhle zemi od poslední války opravdu udržel mír a rozhodně to není málo, protože vím, co zažívala moje maminka, kdy po spojeneckém náletu na Plzeň ve vedlejším domě zůstala ve sklepě mrtvá rodina s malým dítětem, kdy schovávali před němci slepice, nebo jiný dobytek který chovali,... že jsem nežil ani ve Vietnamu, ani v jiných zemích kde v té době umíraly tisíce lidí, vždy si kladu otázku pro co vlastně umírali, ať ti, kteří tam byli doma ale i ti, kterým bylo nařízeno jdi a bojuj. Kdo rozhodl, že si ty ženy, děti, muži nemají právo uchovat svůj život. Proto jsem byl hrdý na to, že s tímhle nemáme nic společného. Byl jsem hrdý na naše lékaře a vynálezce třeba na doktora Wichterleho, byl jsem hrdý na Emila Zátopka, Františka Šťastného, Otu Zarenbu, Ludvíka Daňka, sourozence Romanovi, Hanku Maškovou, na Evu Bosákovou, Věru čáslavskou, na naše hokejisty a další a další sportovce. Byl jsem hrdý na naší spartakiádu a všechny ty, kteří v ní cvičili a svět nám takovou "atrakci" záviděl, jezdili sem na ty dny lidé z mnoha zemí světa. A znal jsem mnoho lidíí, kteří se spartakiády zúčastnili a každý se na to těšil a rád se na této velkolepé akci podílel.  Byl jsem hrdý i na naše montéry, kteří jezdili stavět do ciziny cukrovary, pivovary, hydrocentrály atd. Byl sem hrdý na naše podniky, třeba na Škodu Plzeň a její klikové hřídele, či reaktorové nádoby, generátory, turbíny ale i lokomotivy a další, na Poldi Kladno a jejich výrobu chirurgické oceli konkrétně kloubních náhrad a tak by se dalo pokračovat.

Byl jsem hrdý na svoji rodinu na dceru která odmaturovala s červeným diplomem. Byl jsem hrdý na moudrost studentů  listopadu 1989 kteří věděli, že demokracie lze dosáhnout dialogem a měli krásný příměr, který si dodnes pamatuji: Nesouhlasím sice s tvým názorem, ale budu tě hájit do roztrhání těla abys jej mohl vždy veřejně říkat. Měl jsem radost z toho, že se už nemusí lidi se svým názorem schovávat jen k pivu do hospod nebo doma ale že mohou veřejně říkat co si myslí.

...........................jenže ... pak se asi někde stala chyba .....

Je třeba vybudovat co nejrychleji kapitál (vlastně ať to stojí co to stojí) a začalo jít o peníze. Postupně jsem měl možost sledovat, jak se tahle zem, ve které se tvrdilo, že komunisti všechno rozkradli a zdevastovali, začala rozebírat. Ony pohledávky které jsme měli v zahraničí se přetransformovaly do soukromých kapes, začalo se kšeftovat způsobem - dnes si koupím tenhle velkoobchod za deset mega, abych ho zítra obratem prodal za osmdesát - komu, no pochopitelně státu který má velikou peněženku. Dozvídal jsem se o tom, že není znám termín špinavé peníze. Zákony, které by chránily společné prostředky nebyly nutné a zůstávaly pozadu. Potom pár lidí rozhodlo za nás, že oddělí Slovensko od Čech a finito! Co na tom, že se to nelíbilo lidem ani z jedné strany dnešních hranic. Města se nám začala vyloupávat z oné dřívější šedi a stávala se díky některým jednotlivcům ale i společným penzům barevnější. Ale i dnes je spousta míst, kde padají staré fasády, kde postupně odpadávají hezké štukatérské reliéfy. Jsou i zámky, kde se podepsal zub času ale třeba je ani nikdo neléčí. Jsou budovy ve městech, o kterých by jste si s pamětníky mohli pohovořit jaké to bývalo pěkné místo ale dnes .. marno mluvit - pamětníci vám na to odpoví .. to ani komunisti nenechali takhle věci chátrat. Každé město má tyto svoje kostlivce a ostudu a protože jsem ze západních Čech tak mohu jmenovat třeba v Plzni bývalé městské lázně, kde jsem se jako kluk naučil plavat a můj táta tam chodil do sauny a páry a nebo třeba Karlovarští mají svojí budovu lázní I. jako noční můru. Ale třeba jim křivdím a už je opravena.

No a posledních pár let si tak říkám - komu já bych poděkoval za to jak žiju ...asi nejspíš jak děkují vždy ti co obdrží Oskary  ...děkuji své rodině, děkuji vám všem, děkuji Spojeným státům ...   tak to ne, to by mně nějak z úst nevyšlo - ale mohu poděkovat opravdu své rodině, svým rodičům, své manželce i dceři, mohu poděkovat svým kamarádům a kamarádkám, přítelkyním, kolegům i kolegyním a asi i sám sobě .. a jistě i vám kteří to právě čtete. Ono totiž bez těch, které jsme jmenoval by člověk asi moc ze života neměl. Horší je to s tím nahledat nač být hrdý ale i tady by se našla spousta konkrétních lidí. Mohu být hrdý na naše fotbalisty, na naše krásné Škodovky, které se podobně jako v dobách minulých Mercedes, pro mne staly finančně nedostupné, myšleno třeba Superb a tyto vyšší kateorie. Jsem stále hrdý na svojí zem a vždy když jsem se vracel z nějaké dovolené tak jsem se na ten návrat těšil, protože jsem si uvědomil jak moc je tahle země kulturní a odlišná od jiných.

A na co nejsem hrdý - ale vždyť to víte. Nejsem hrdý na naší vládu a dokonce bych řekl že se stydím za premiéra který před svojí ctí dává přednost udržování nechtěné vlády za každou cenu. Stydím se za mnohé poslance a v souvislosti s tím mne napadá, že ve sněmovně už vlastně po odchodu Rátha zůstal poslední poslanecký hulvát - pan ministr financí. Oni totiž měli značně podobnou rétoriku a panu Kalouskovi dnes není nikdo oponentem když mu Ratha zavřeli. Stydím se a vůbec nejsem hrdý na poslance, kteří si udělali z mandátu byznys, kteří nakupují pozemky o kterých mají exkluzivní informace o tom že tudy povede dálnice, nebo nějaké inženýrské sítě apod. což ty pozemky značně zvedne v ceně. Asi proto tolik pozemků nakupuje pan kníže Schwarzenbeg - i když u něj to může být i tak, že je napříště prodá nějakým svým rakouským přátelům. Nejsem hrdý na to, že se nikdo dosud nedobral pravdy jak je to s akciemi které nakoupil pan Gross, nebo pan Řebíček (apropo, panu Grossovi také nikdo nic nedokázal, stejně tak jako panu Kalouskovi, který se tím tak pyšnil při svých slovních průjmech ve sněmovně), nikdo zatím nevyšetřil co se dělo na MO, a některé věc zvolna utichají protože je nahrazují novější a novější kauzy které je přebijí. Nikdo nebere k odpovědnosti pana expremiéra Topolánka za odebrání X miliard z rezerv na penzijním fondu a tak by se dalo pokračovat dál a dál. A to co se dozvídáme je jen ona špička ledovce, kdybychom věděli o všem, pak teprve by v téhle zemi nastala opravdu revoluce ale určitě by nebyla "sametová"! Ale vždyť v téhle zemi taky žijete. Taky jste nikdy neměli důvod emigrovat a třeba si taky nemyslíte že ausgerechnet bylo v té minulé době všechno špatně a kdybychom si z ní něco zachovali a vložili nové poznatky obchod konkurenci a hlavně - slušnost a pravdu, zapomněli na hamižnost a hrabivost a nevyměnily lidskost za mamon, tak by se v téhle zemi žilo všem daleko lépe. Takhle se daleko lépe žije pár tisícovkám lidí ... ale to je zatraceně málo!

No a abych skončil pro dnešní víkendový den nějak optimisticky a vyvolal vám úsměv na rtech, tak  se vás zeptám:   Taky vás tak štvou ty večery, třeba právě sobotní, kdy si sednete k televizi aby jste se podívali s chutí na reklamy a oni vám do nich ti blbci narvou film? .......

___________________________________

... rád bych se omluvil vám, kteří zároveň se čtením zjistíte nějakou neopravenou chybu, není to úmysl, ale stejně jako né každý dokáže v matematice počítat rovnice o několika neznámých, či není jednička v dekriptivní geometrii, tak já nejsem dokonalý v gramatice -- děkuji vám za pochopení! Asi ty články píši víc srdcem :o)